Olfactorické desatero s Petrou Hlavatou

Deset otázek o vůních, paměti a životě

Každý člověk si nese vlastní krajinu vůní. Některé nás vracejí domů, jiné probouzejí touhu, varují nás nebo připomínají lidi a místa, která už dávno zmizela.

V Olfactorickém desateru budu svým hostům pokládat vždy stejných deset otázek. Jejich odpovědi mohou postupně vytvořit pestrý obraz toho, jak vůně vstupují do našich životů, jak se propojují s pamětí a co o nás samotných prozrazují.

Jako první odpovídám já.

1. Jaká je vaše úplně první vzpomínka spojená s vůní?

Moje úplně první vzpomínka je na dřevo — na červené dřevo mého houpacího kohouta. Byl mi asi jeden rok.

Velmi silně si také pamatuji vůni lesa, když jsem chodila s dědou Vojkůvkou na houby. Hlínu, houby, jehličí a vlhký les.

A potom vůni vlasů mojí maminky. Zvláštní směs tabáku a laku na vlasy Lybar.

2. Která vůně pro vás znamená domov?

Domov pro mě voní především mojí zahradou.

Jsou to ale také florentská mýdla, která mám položená u počítače a během pracovních přestávek k nim přivoním. Nejraději mám ta jasmínová.

A domov je pro mě i moje obrovská postel s japonským futonem. Pravidelně jej ošetřuji cedrem, takže má krásnou dřevitou vůni. Spolu s měkkou přikrývkou, která voní čistotou a bílou aviváží, vytváří dokonalou vůni domova.

3. Existuje vůně, která vás dokáže okamžitě přenést do určitého místa nebo období vašeho života?

Ano, takových vůní je několik.

Jemná vůně dezinfekce mě okamžitě vrací na střední zdravotnickou školu, kde jsem studovala obor farmaceutický laborant.

Směs kůže a koření je pro mě Velký bazar v Istanbulu a moje první cesta na Východ.

Santal a jalovec mi připomínají buddhistické chrámy vysoko v Himálaji.

Pak je tu vůně miminek — měkká, vlhká vůně lidskosti. Vrací mě ke vzpomínce na moje dvě mláďata bezprostředně po jejich narození.

A nakonec káva a kniha. Vůně hektolitrů kávy vypitých ve všech knihovnách mého dětství a studentských let.

4. Jaké vůně vyhledáváte v přírodě?

V přírodě mě vždy dojme moře — jeho jemná slaná vůně spojená se zvukem vln.

Mám také ráda velké ticho a kovový chlad hor. Je v něm zvláštní vůně respektu a majestátnosti.

A hluboké jehličnaté lesy? Ty také vůbec nejsou špatné.

5. Kterou vůni milujete, přestože ji ostatní lidé mohou považovat za zvláštní nebo nepříjemnou?

Mám velmi ráda esenci tea tree.

Možná proto, že to byl jeden z prvních esenciálních olejů, které se u nás začaly běžně používat. Pamatuji si typickou lahvičku s klokanem a představovala jsem si, jak asi vypadá země, ve které klokani žijí.

Je to vůně silná, medicinální a pro někoho možná příliš ostrá. Já ji ale mám ráda dodnes.

6. Je naopak nějaká vůně, kterou vůbec nesnášíte?

Velmi mi vadí vůně prodejen masa a uzenin, především syrového masa.

Necítím se dobře ani v nemocničním prostředí. Vnímám tam směs dezinfekce, nemoci, vydýchaného vzduchu a lidské tělesnosti. Jsou to pro mě jakési nezdravé vůně, na které reaguji téměř instinktivně.

Stejně špatně snáším uzavřené místnosti, v nichž je příliš mnoho lidí a málo čerstvého vzduchu.

7. Používáte parfém? Co od něj očekáváte a podle čeho si ho vybíráte?

Doma mám stále obrovskou sbírku vůní a parfémů z doby, kdy jsem učila a měla parfumerii. Často k nim přivoním, ale samotné parfémy už dnes příliš nenosím. Připadají mi moc silné.

Covid mi výrazně poškodil čich, zdraví i citlivost nosu a můj vztah k vůním se tím změnil. V současnosti používám hlavně voňavá mýdla a občas velmi jemný musc s kadidlem, který jsem si kdysi dávno sama vytvořila.

Parfém jsem si vždy vybírala podle nálady a podle vzpomínek, které v sobě nesl.

8. Kdybyste mohla uchovat jedinou vůni pro budoucí generace, která by to byla?

Určitě helichrysum — slaměnka, vůně nesmrtelných.

Říká se, že zaceluje naši duši. Přestože ji znám už dvacet let, pořád v ní objevuji něco nového.

Každý rok si koupím několik lahviček jejího oleje a znovu se k ní vracím. Má tolik vrstev, že mám pocit, jako bychom spolu byly stále teprve na začátku.

9. Jak by voněl váš život, kdyby se dal převést do jediné vonné kompozice?

V základu by byla ušlechtilá dřeva — cedr, modřín a santal — pro stabilitu.

V srdci by určitě nechyběl jasmín a labdanum, pro klid na duši, hloubku a trochu tajemství.

A ve vrchních tónech by bylo několik kapek citrusů. Nejraději mám grep, takže právě ten, doplněný kapkou neroli pro radost a jas.

10. Jakou otázku o vůních bychom si podle vás měli klást častěji?

Co skutečně cítím?

Měli bychom si tuto otázku pokládat v každé situaci a při setkání s každým člověkem. Jak voní esence tohoto setkání? Co ve mně zanechává?

Někdy stačí zavřít oči, znovu si vybavit určitou chvíli a vzpomenout si na její vůni.

I o tom je práce s vůněmi — o naší paměti, emocích a o tom, co doopravdy cítíme.

A čím voní váš život?

Olfactorické desatero není určeno jen pozvaným hostům.

Na stejné otázky můžete odpovědět i vy. Zajímá mě, jaké vůně si nesete z dětství, co pro vás znamená domov, které vůně milujete a jak by voněl váš život, kdyby se dal převést do jediné kompozice.

Můžete odpovědět na všech deset otázek nebo si vybrat jen tu, která vás oslovila nejvíce.

Své odpovědi můžete poslat na:

vunerafaella@gmail.com

Možná tak společně zjistíme, jaký je skutečný stav nosu v Čechách.