Ikonické parfémy

Paříž, rok 1921. Ernest Beaux staví před Gabrielle Chanel několik očíslovaných vzorků. Vybere pátý. Vzniká Chanel N°5, jeden z nejslavnějších parfémů 20. století.

Jenže slavný ještě neznamená ikonický.

Ikonický parfém je vůně, která překročila svou dobu a ovlivnila další vývoj parfumerie.

Může přinést novou konstrukci, nové využití vonné látky, změnit postavení určité suroviny nebo vytvořit olfaktorický směr, na který navážou další parfuméři. Někdy jeho význam přesáhne samotnou kompozici a změní také způsob, jakým lidé parfém vnímají, kupují nebo nosí.

Právě takové vůně tvoří milníky moderní parfumerie.

Jicky, Guerlain, 1889

Jeden ze začátků moderní parfumerie

Aimé Guerlain spojil přírodní materiály se syntetickými vonnými látkami, mimo jiné s vanilinem a kumarinem. Syntetické látky už existovaly, ale Jicky patří k raným velkým parfémům, v nichž se staly plnohodnotnou součástí tvůrčího jazyka.

Parfumér už nebyl omezen pouze tím, co lze vypěstovat, sklidit a extrahovat. Chemie rozšířila jeho paletu o materiály, které v přírodě v této podobě neexistují.

Jicky tak stojí na důležitém přechodu od tradiční parfumerie k moderní kompozici.

Chanel N°5, Chanel, 1921

Abstrakce místo květinové kytice

Aldehydy se v parfumerii používaly už před Chanel N°5. Ernest Beaux jim však v kompozici dal mimořádně výraznou úlohu.

Jasmín, růže a ylang-ylang jsou stále přítomné, ale výsledkem není prostá představa květin. Kompozice získala zářivý, abstraktní charakter, který nebylo možné jednoduše pojmenovat podle dominantní přírodní suroviny.

N°5 se stala jedním z nejvýznamnějších vzorů aldehydově květinové parfumerie a ovlivnila řadu kompozic následujících desetiletí.

Shalimar, Guerlain, 1925

Archetyp ambrové parfumerie

Jacques Guerlain postavil kompozici na kontrastu svěžího bergamotu a bohatého základu tvořeného vanilkou, balzámy, pryskyřičnými, kouřovými a koženými odstíny.

Shalimar ukázal mimořádný potenciál vanilinu a vanilkových tónů. Vanilka zde není pouze sladká. Je balzamická, kouřová a smyslná.

Vznikl jeden z archetypů ambrového parfému, k němuž se parfumerie v různých podobách vrací dodnes.

Bandit, Robert Piguet, 1944

Jiná představa ženskosti

Germaine Cellier vytvořila zelenou, koženou a výrazně chypreovou kompozici.

Bandit se zásadně lišil od uhlazené představy ženského parfému. Byl ostrý, suchý a provokativní.

Ukázal, že ženská vůně nemusí být postavena na konvenční představě květinové jemnosti. Kožené a zelené tóny mohly vyjadřovat úplně jiný typ ženskosti.

Fracas, Robert Piguet, 1948

Tuberóza jako hlavní postava

O čtyři roky později vytvořila Germaine Cellier Fracas.

Tentokrát je středem kompozice monumentální bílá květina. Tuberóza je krémová, intenzivní a tělesná a určuje charakter celého parfému.

Fracas se stal jedním z referenčních bodů tuberózové parfumerie. Pozdější velké tuberózové kompozice se k němu přímo či nepřímo vztahují.

Youth-Dew, Estée Lauder, 1953

Parfém, který si žena koupila sama

Youth-Dew byl původně uveden jako koupelový olej, který mohl zároveň fungovat jako vůně.

Byl to mimořádně chytrý krok. V poválečné Americe byl luxusní parfém často vnímán jako dárek, který ženě kupoval muž. Koupelový přípravek si mohla koupit sama.

Význam Youth-Dew proto nespočívá pouze v jeho bohaté kořeněné a ambrové kompozici. Ovlivnil také americký parfémový trh a spotřebitelské chování žen.

Diorissimo, Dior, 1956

Umění vytvořit přírodu

Konvalinka je pro parfuméra zvláštní květinou. Její typickou vůni nelze získat běžnou extrakcí tak, jak získáváme například růžovou nebo jasmínovou absolue.

Edmond Roudnitska proto její vůni rekonstruoval pomocí parfémových materiálů.

Diorissimo se stalo jednou z velkých ukázek principu, který je pro moderní parfumerii zásadní: parfumér nemusí přírodu pouze reprodukovat. Může vytvořit její olfaktorickou iluzi.

Eau Sauvage, Dior, 1966

Transparentnost a Hedione

Edmond Roudnitska využil v Eau Sauvage Hedione, tehdy nový materiál s jemným jasmínovým charakterem.

Jeho význam spočíval především ve způsobu, jakým dodával kompozici lehkost, difuzi a prostor. Parfém mohl působit transparentněji, aniž by ztratil svou strukturu.

Hedione se později stalo jedním z nejdůležitějších materiálů moderní parfumerie a Eau Sauvage zůstává jedním z historických mezníků jeho použití.

Opium, Yves Saint Laurent, 1977

Parfém jako výraz přepychu

Opium přineslo výraznou, kořeněnou a ambrovou kompozici s květinami, pryskyřicemi a dřevy.

Stejně významný byl ale celý svět vytvořený kolem parfému: název, vizuální identita, reklama a kontroverze.

Opium se stalo jedním z předobrazů mohutných parfémů konce sedmdesátých a osmdesátých let a ukázalo sílu parfému jako kulturního a módního fenoménu.

Angel, Thierry Mugler, 1992

Zrození moderního gourmandu

Angel postavil do centra pozornosti materiály a asociace, které připomínaly jídlo: čokoládu, karamel, vanilku a další sladké tóny, postavené proti výraznému pačuli.

Jedlé a sladké tóny samozřejmě existovaly v parfumerii dávno před Angelem. Jeho význam spočívá v tom, že z nich vytvořil základ nové moderní estetiky.

Úspěch Angelu zásadně přispěl k rozvoji gourmandové parfumerie, která se během následujících desetiletí stala jedním z hlavních proudů trhu.

Féminité du Bois, Shiseido, 1992

Dřevo přestává být výsadou mužských parfémů

Féminité du Bois postavilo do středu ženské vůně cedrové dřevo doprovázené kořením a ovocnými tóny.

V době, kdy byla dřevitá konstrukce stále výrazně spojována s mužskou parfumerií, šlo o podstatný posun.

Parfém zároveň předznamenal estetiku, kterou Serge Lutens později rozvinul ve své vlastní parfémové tvorbě: dřeva, pryskyřice, koření, tabák, kouř, sušené ovoce a vůně inspirované materiály, místy a kulturami.

Ikonické parfémy tedy nejsou jen nejslavnější flakony své doby.

Každý z nich musíme posuzovat podle toho, co skutečně přinesl a co po něm následovalo.

Jicky ukazuje nástup moderní syntetické palety. Chanel N°5 sílu aldehydové abstrakce. Shalimar jeden ze základních modelů ambrové kompozice. Bandit a Fracas dvě radikálně odlišné podoby ženského parfému. Youth-Dew změnu parfémového trhu. Diorissimo umění rekonstrukce přírody. Eau Sauvage význam nových aromatických molekul. Opium parfém jako kulturní fenomén. Angel moderní gourmandovou vlnu a Féminité du Bois nové postavení dřev v ženské parfumerii.

Ikonický parfém je vůně, která překročila svou dobu a ovlivnila další vývoj parfumerie.

Právě proto se k těmto vůním vracíme. Nejen jako k historickým parfémům, ale jako k bodům, podle nichž můžeme číst dějiny moderní parfumerie.